Historie výroby autoskel

Historie výroby autoskel sahá již k prvním výrobcům automobilů, kdy se používalo běžné sklo. V letech 1900 – 1912 byla první plochá čelní skla zasazována do dřevěného rámu. K první změně došlo v roce 1912 kdy společnost Pilkington Automotive začala vyrábět nově vynalezené vrstvené sklo. U těchto skel byla mezi dvěma skly použita vrstva acetylcelulózy. V letech 1918 – 1930 byla čelní skla svisle a vodorovně rozdělena s horními tabulkami upevněnými v závěsech a nezávisle nastavitelná. Používalo se jich nejvíce u velkých uzavřených vozidel. V letech 1925 – 1955 byla čelní skla zasazována do kovového rámu. Používala se svislá nebo mírně skloněná jednodílná plochá čelní skla. V roce 1948 byla vylepšena vrstva z polyvinylu. Vysoce odolná mezivrstva proti průrazu byla poprve použita v šedesátých letech a byla z PVB. Předchůdcem zaobleného čelního skla bylo čelní sklo dvoudílné, ploché, tvaru V a používalo se v letech 1948 – 1953. V roce 1953 se objevuje první jednoduché jednodílné zaoblené čelní sklo. Od roku 1971 začíná výroba složitějších vrstvených čelních skel se stínícím pruhem a sítotiskově naneseným zatemňovacím pruhem. Kombinovaně prohnuté čelní sklo se začalo vyrábět v roce 1988, které plynule splývalo s obrysy karoserie. Od roku 2002 se používají složitější čelní skla, která mají vysoké příčné zakřivení a jsou integrální součástí designu moderních automobilů. Lze tato čelní skla obohatit elektrickými topnými prvky, automatickými dešťovými a světelnými snímači, či kovovou vrstvou odrážející teplo.

TECHNOLOGICKÝ POSTUP VÝROBY AUTOSKEL

U nás se většina autoskel vyrábí z tzv. plaveného skla. Výroba začíná v peci, kde se roztaví několik přesně namíchaných surovin. Při teplotě asi 1000 °C je z pece roztavené sklo souvisle naléváno do mělké lázně roztaveného cínu v chemicky řízené atmosféře. Sklo plave na cínu, kde se rozprostírá a vytváří hladinu. Tloušťka se reguluje rychlostí vytahování tuhnoucího pásu skla z lázně. Dříve než je plavené sklo umístěno do budov či automobilů, je často dále ještě zpracováváno.

BEZPEČNOSTNÍ SKLA AUTOMOBILŮ

Jednovrstvé

Jednovrstevné sklo je známé také jako „předpjaté sklo“, ze kterého se dnes vyrábějí pouze boční okénka. Toto sklo prochází při své výrobě speciálním tepelným zpracováním, při kterém se přířezy skla ohřívají na teplotu vyšší jak 600 °C a následně se velmi rychle ochladí. Takové sklo má při rozbití silně zhoršenou průhlednost, protože se rozpadá na malé střepinky bez ostrých hran.

Vrstvené

Výhodou vrstveného bezpečnostního skla v porovnání s jednovrstvým je to, že případné střepiny po rozbití zůstávají přilepeny na další vrstvě skla prostřednictvím maximálně pružné plastové fólie tloušťky 0,76, která se vyrábí z polyvinylbuteralu PVB. Při výrobě se po nařezání na vhodné rozměry a vyčištění složí dvě skleněné desky bez deformací a vnitřních pnutí s vloženou vrstvou plastu a slisují se dohromady. V konečném stupni výroby vrstveného bezpečnostního skla se všechny tři vrstvy spojují dohromady při vysoké teplotě a tlaku.

DOPLŇKY ČELNÍCH SKEL

Zabarvení (tónování)

Tato technologie potlačuje světelnou energii, utlumuje UV záření, snižuje přenos světla, odráží světelnou energii, zvyšuje stínící koeficient a absorbuje tepelnou a světelnou energii slunečního záření. I přestože se zdá, že se jednotlivé ukazatele ve svých funkcích vzájemně překrývají, není tomu tak. Každý z těchto ukazatelů má svůj vlastní význam. Čelní sklo se skládá ze dvou vrstev, buď čirého nebo, zabarveného skla a bezpečnostní folie, která je mezi těmito vrstvami. Zabarvení skla určuje vždy barva skla a barva folie určuje vždy zabarvení protislunečního pruhu. Skla jsou většinou zabarvována kvůli zlepšení komfortu, snížení teploty ve voze a ochrany očí řidiče při zachování výhledu z vozidla a to i při umělém osvětlení. Zabarvení se provádí v odstínech čiré, modré, zelené nebo bronzové. Zvláštní skupinu tvoří skla „sungate“. Tato skla mají zvláštní inteligentní samozabarvovací vrstvu na skle, která reaguje na intenzitu slunečního záření. Pohledově tato skla vykazují fialový odstín. Protisluneční pruh opět snižuje teplotu ve voze a ochraňuje oči řidiče. Protisluneční pruhy jsou zbarveny do zelena a modra. Posledním trendem je pruh šedý, který na rozdíl od modrého a zeleného pruhu není postřehnutelný z předních sedadel vozu a nesnižuje tedy výhled řidiče z vozu. Nejnovější technologií pro tónování čelních skel je Tónování autoskel pokovením. Základem je nanášení mikroskopické vrstvy titanu na vnitřní stranu autoskla ve speciální vakuové peci iontoplazmovým procesem v atmosféře ze vzácných plynů. Díky tomu se dá dosáhnout maximální účinnosti v zamezení pronikání slunečního záření. Takto tónovaná autoskla pohltí přes 90% škodlivého UV záření a dokáží odrazit až 60% tepelného záření. Výhled přes takovéto sklo je objektivně lepší, než při použití autofolie se stejným stupněm zatmavení. Toto tónování nemění deformační vlastnosti autoskel a navíc nijak nezkresluje průhled z interiéru vozu. U takto upravených autoskel lze zatmavení měnit nebo jej dokonce odstranit a vrátit sklo do původního stavu. Toto tónování se vlivem slunečního záření nemění a barvy jsou stálé a neblednou.

Vyhřívání

S technologií vyhřívání čelních skel začala automobilka značky Ford, která ji používá ve všech typech. Dále se používá u vozů vyšších tříd. Vyhřívání čelních skel je naprosto odlišné od vyhřívání zadních skel. Napařená vrstva vodiče elektrického ohřevu je podstatně hustší, ale také podstatně slabší než u zadních skel s ohledem na povinnost výrobce zajistit uživateli vozu bezpečný výhled před sebe. Tím vzniká pro výrobce problém v podstatně nižším přechodovém odporu využitelném pro vodiče elektrického ohřevu. Výrobci řeší tento problém dvěma způsoby. Ve starších vozech je doba výhřevu limitována časovým senzorem a u nových vozidel tepelným senzorem zabezpečující ohřev vyhřívané soustavy pouze na bezpečnou mez. Na trhu existují i čelní skla s vyhříváním pouze v místě klidové polohy stěračů, které se nachází na dolním okraji skla. Toto místo se vždy nachází v prostoru keramického rámečku skla a není určeno k výhledu řidiče. Výrobci tedy mohou použít stejnou technologii jako na zadních sklech. Účelem je odmražení stěračů od skla před samotným stíráním.

Senzory

I tento prvek zvyšuje komfort řidiče. Tato výbava supluje některé úkony řidiče, které je nutné provádět k bezpečnému chování v silničním provozu, jako je otírání vodní clony na čelním skle, rozsvícení světel při nižší viditelnosti. Senzory jsou umísťovány v těsné blízkosti vnitřního zpětného zrcátka anebo přímo pod ním. Se sklem jsou spojeny gelovou podložkou nebo jsou přímo pevnou součástí čelního skla, protože nejsou nijak mechanicky namáhány. Při montáži je nutné, aby, senzory které jsou instalovány, byly vždy pevně spojeny s povrchem skla, ať už přes gelovou podložku nebo bez ní.

Zpětná projekce na čelním skle – HUD

V českém jazyce nemá tato výbava ustálený výraz. Vychází z anglického výrazu udávaného výrobcem „head up display“ uváděno častěji zkratkou HUD. Proto je tato výbava uváděna také někdy v českém jazyce pod názvoslovím snímání obrazu apod. Jak vyplývá z anglického názvu, jde o zobrazování údajů na přístrojích zabudovaných v palubní desce zpětným odrazem v čelním skle automobilu tak, aby tento obraz nebránil řidiči ve výhledu, ale současně tak, aby řidič nebyl nucen přenášet svoji pozornost na dění na silnici a opětovně na display palubních přístrojů. Například při sledování tachometru v místech s omezenou rychlostí provozu. Řidič při použití této technologie může periferně sledovat bez velké námahy obojí. Tuto možnost mu dává specielně upravená bezpečnostní folie mezi oběma vrstvami čelního skla v místech, kam se přenáší odraz obrazu palubních přístrojů. Jednodušeji jde o duplicitní zobrazení některých údajů z palubní desky přímo před oči řidiče na čelní sklo.

Antény

Antény, které jsou součástí čelních skel nebo i skel obecně, jsou dvojího druhu. Anténa na zlepšení radiového nebo televizního příjmu a GPS anténa. Ve většině případů je výrobci autoskel montují jako jeden celek s jedním výstupem na zmíněná zařízení.

Akustické folie

Tato technologie je zcela nová a přináší uživateli vozu snížení hlukové hladiny v kabině. Tohoto efektu je dosaženo tím, že struktura bezpečnostní folie, která je umístěna mezi obě vrstvy lepeného čelního skla, je zcela odlišná. Akustická bezpečnostní folie dokáže pohltit až 20% okolního hluku, který jinak vniká do kabiny čelním sklem. Tato výbava je tedy velmi účinná. Toto technologické řešení je cenově dostupná uživatelům vozových parků středních a vyšších tříd.