Historie výroby autoskel sahá již k prvním výrobcům automobilů, kdy se používalo běžné sklo.
- 1900–1912 — první plochá čelní skla byla zasazována do dřevěného rámu.
- 1912 — společnost Pilkington Automotive začala vyrábět nově vynalezené vrstvené sklo. Mezi dvěma skly byla použita vrstva acetylcelulózy.
- 1918–1930 — čelní skla byla svisle a vodorovně rozdělena, s horními tabulkami upevněnými v závěsech a nezávisle nastavitelnými. Používala se nejvíce u velkých uzavřených vozidel.
- 1925–1955 — čelní skla byla zasazována do kovového rámu. Používala se svislá nebo mírně skloněná jednodílná plochá skla.
- 1948 — byla vylepšena vrstva z polyvinylu.
- 1948–1953 — předchůdcem zaobleného čelního skla bylo dvoudílné ploché sklo tvaru V.
- 1953 — objevuje se první jednoduché jednodílné zaoblené čelní sklo.
- 60. léta — poprvé byla použita vysoce odolná mezivrstva proti průrazu z PVB.
- 1971 — začíná výroba složitějších vrstvených čelních skel se stínicím pruhem a sítotiskově naneseným zatemňovacím pruhem.
- 1988 — začalo se vyrábět kombinovaně prohnuté čelní sklo, které plynule splývalo s obrysy karoserie.
- Od 2002 — používají se složitější čelní skla s vysokým příčným zakřivením, která jsou integrální součástí designu moderních automobilů. Lze je obohatit elektrickými topnými prvky, automatickými dešťovými a světelnými snímači či kovovou vrstvou odrážející teplo.